já zkusím pár řádek o tom, že jak se člověk dělí o svůj život, tak život se dělí s ním, neztrácím důvěru, právě pro to bohatství, kterým je člověk obklopený, vždycky se někde zablýskne. V slze, v hudbě, v dobrým úmyslu, v básničce, v dětským obrázku.. Slovu, v dechu vašich dětí, který nese statečně to žezlo dál, tolik tepla, že by se toho člověk nenadál.
Ta je taky od Lídy.
OdpovědětVymazat...že to není divné cepu
OdpovědětVymazatmísto slámy mlátí Pepu...
asi aby ho vycepoval
OdpovědětVymazat