člověk je trochu bláhový,

v čase stokrát jiném, 

hledá cesty k životu,

jež pod rukama se mu mění

jak jarní vody...

Každý den v něčem trochu jiný.

A co po smrti?

Bez těla - budu už vším naplněná?

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

já zkusím pár řádek o tom, že jak se člověk dělí o svůj život, tak život se dělí s ním, neztrácím důvěru, právě pro to bohatství, kterým je člověk obklopený, vždycky se někde zablýskne. V slze, v hudbě, v dobrým  úmyslu, v básničce, v dětským obrázku.. Slovu, v dechu vašich dětí, který nese statečně to žezlo dál, tolik tepla, že by se toho člověk nenadál.
Další informace