Jsem z těch, kteří musejí být pobízení k životu - někdy,

jinak zatuhují - někdy, jestli je to z toho přemýšlení?

Ráda to zaspím, ale vždycky se nakopnu.

Komentáře

  1. Tlustjoch1. října 2020 v 8:26

    Jsou různé pobídky. Ale mladí prý mají raději své čelendže.

    OdpovědětVymazat
  2. šnek1. října 2020 v 10:17

    to je, ale blbý slovo....jinak to zní docela pravdivě

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

člověk je trochu bláhový, v čase stokrát jiném,  hledá cesty k životu, jež pod rukama se mu mění jak jarní vody... Každý den v něčem trochu jiný. A co po smrti? Bez těla - budu už vším naplněná?
Další informace
já zkusím pár řádek o tom, že jak se člověk dělí o svůj život, tak život se dělí s ním, neztrácím důvěru, právě pro to bohatství, kterým je člověk obklopený, vždycky se někde zablýskne. V slze, v hudbě, v dobrým  úmyslu, v básničce, v dětským obrázku.. Slovu, v dechu vašich dětí, který nese statečně to žezlo dál, tolik tepla, že by se toho člověk nenadál.
Další informace