jeden pán píše básničky,
které ve mně pak zpívají,
jak on to dělá, to je záhada.
Slova psát, která prozpěvují,
říkám si, asi má v sobě
žežulíka.
A ten z něj zpívá
a já pak doma potichu
si vděčně prozpěvuju
z jeho zpěvu.
A zpěv ten je úlevný
jako kdyby zrušili
ranní vstávání.
Off šem, bez ranního vstávání by neexistovala káva.
OdpovědětVymazatpřesto si ráda přispím
OdpovědětVymazat