Mojí mámě je 62

a dosud její krása nevyschla.

Oči má jak letní nebe...

Celá je taková hezky malá.

Ručky má jak párečky

a nožky, že by jí padly Popelčiny

střevíčky.

V duši má jak v malované zahrádce

a rozdává z ní ovoce.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

člověk je trochu bláhový, v čase stokrát jiném,  hledá cesty k životu, jež pod rukama se mu mění jak jarní vody... Každý den v něčem trochu jiný. A co po smrti? Bez těla - budu už vším naplněná?
Další informace
jeden pán píše básničky, které ve mně pak zpívají, jak on to dělá, to je záhada. Slova psát, která prozpěvují, říkám si, asi má v sobě žežulíka. A ten z něj zpívá a já pak doma potichu si vděčně prozpěvuju z jeho zpěvu. A zpěv ten je úlevný jako kdyby zrušili ranní vstávání.        
Další informace